Pane,
děkujeme za nádherné milosti a dary,
jež nám byly shůry dány.
Děkujeme za to, že smíme na vzácném místě ve slavnostním čase státi
a věrnost Tobě, Pane, přísahati.
Děkujeme za poznání, za poklad Vědění,
za milostiplný dar Tvého moudrého vedení;
za duchovní rádce a pomoci ze Světla,
za zářící jiskru, jež kdysi z okraje Ráje vylétla.
Kéž vlastním přičiněním a pílí
tato jiskra v našem nitru roste a sílí,
rychle se učí a zraje,
by jednou – jako sebe-vědomá lidská bytost – směla opět projíti branami Ráje.
Ať její záře spolubližním je pochodní,
povzbuzením a rozjasněním jejich dní.
Kéž rozhoří se a mohutným plamenem plápolá,
pro druhé v každé době je opora.
Kéž nás jenom samé ctnosti zdobí,
pokora, láska a odpuštění,
neboť bez nich vzestup možný není.
Kéž Tobě, Pane, věrně sloužíme,
po čemž z celého srdce toužíme.
Kéž Tvou Svatou vůli vždy vycítíme
a myšlenkami, slovy i skutky ji naplníme.
Kéž v důvěryplném odevzdání a otevření
smíme k tomu nyní přijmouti dar posílení.
Tvé Světlé síle z výšin k nám proudící
v modlitbě svá srdce otvíráme
a v slzách posilu shůry vděčně přijímáme.
Toužíme do světa vykročit
a temnu nastavit světlý štít.
Všude, kam vstoupíme, chceme Světlo a Lásku rozsévat,
svým působením dík Ti, Pane, vzdát,
pevně ve své službě stát
a Světlou Tvou říši na Zemi společnými silami budovat.
Amen.
Díky, Pane, že smím zde být,
Tvou velikost z hloubi duše velebit.
Svým životem Tě toužím ctít,
nespat již a stále bdít,
Tvou vůli znát a naplnit.
Martina B.
