Láska
Slovo LÁSKA jako rajská hudba zní,
v něm tolik milosti a léčivé síly dlí,
a každý člověk ve svém nitru dobře ví,
jak velkou je láska pomocí.
Bez ohledu na náš věk,
láska vždy nejlepší je lék.
Tam, kde srdce se soužilo
a utápělo v neštěstí,
ve skutečnosti po potěše toužilo,
doufalo, že láska si k němu cestu proklestí.
Láska je jako zurčící pramen vody živé,
hojí rány a křísí vše strnulé, mrtvé.
Kam její krůpěj dopadne,
tam vzklíčí semínko naděje,
a utrápený člověk náhle hlavu pozvedne,
s úlevou vydechne, na nebe pohlédne
a slunci nastaví svou tvář,
by omývat ji mohla jeho hřejivá zář.
Pravá láska je vroucí cit,
jenž pouze z hloubi duše může vyprýštit.
Ne nadarmo srdce za symbol lásky označováno bývá,
vždyť v srdeční oblasti se propojení s naším duchem skrývá.
Láska nemyslí jen na sebe, není sobecká, zištná, ani přelétavá,
nemá postranní úmysly, věrná je, upřímná
a jak již slovo samotné napovídá – také laskavá,
druhému se cele dává,
jen pro něho chce tu být
a jeho přání vyplnit.
Pozor však, zda vyplnění těchto přání požehnání přináší,
milujeme-li doopravdy a chceme pro druhého jen to nejlepší,
pak ptejme se, co jeho duchu skutečně prospívá a co potřebuje,
nedávejme mu to, co škodí a co jeho slabosti podporuje.
V pravé lásce i spravedlnost a přísnost obsaženy jsou,
které nás vždy k ušlechtilosti a pravým hodnotám povedou.
Prubířským kamenem lásky situace je tíživá,
kdy naděje zdánlivě je mizivá.
Tu síla lásky se ukáže
a svou pravost prokáže.
Pokud člověk o sebe se nebojí
a za milovanou osobu se postaví,
pak v této zkoušce obstojí
a lásku druhého si zaslouží.
Láska má kouzelnou moc,
dokáže spícího ducha probudit
a zahnat tak nad ním temnou noc.
Láska spoustu podob má,
lidská srdce otvírá.
Většina lidí nemá nejmenší ponětí,
jak mylné je dnešní lásky pojetí.
Copak je správné lásku omezit
a na mysli jen vztah mezi mužem a ženou mít?
A ještě k tomu pouze jeden aspekt zdůraznit,
který k lásce pozemské sice patří,
vyvrcholením je jejím, též nástrojem k plození,
jež vede k opětovnému lidskému zrození,
ale patří k tělu, jež obrátí se v prach,
zatímco duše jediná může přejít onoho světa práh.
Skutečný význam slova L Á S K A hledejme
a na počínání dnešních moderních lidí nehleďme.
Vždyť i oni brzy prohlédnouti budou smět
a spatřit, jak zkažený je dnešní svět.
Vzpomeňme na dar nesmírné hodnoty a ceny,
který před dvěma tisíci lety obdržet jsme směli.
Vzpomeňme na pozemské zrození Božího syna,
na dobu, kdy část Boha samého po naší Zemi putovati směla.
Tento posel nejvyšší z veliké milosti přišel až sem k nám,
by naučil nás, jak správně v Lásce žít,
jak změnit se a chyby pošetilé napravit
a pravý svůj úkol na Zemi naplnit,
abychom do svého skutečného domova směli se jednou navrátit.
Napravme nyní omyl a křivdu největší,
jíž jsme tento Boží dar poskvrnili
- ohavný zločin na tomto čistém vyslanci spáchaný
jsme v pýše a ješitnosti na záměr Boží povýšili
a touto nesmyslnou a krutou smrtí být očištěni od hříchů našich se cítili.
Ach, Pane, odpusť nám toto selhání,
a dej, ať nám nic již nebrání,
prohlédnout a poznávat každý den,
jak Tvé Zákony působí
a spravedlivě, s láskyplnou přísností, odměřují všem.
Láska Tvá nesmírná budiž nám příkladem,
ať odpouštět dovedeme a naše srdce nezahořknou,
ať nelámeme nad druhými pomyslnou hůl.
Vždyť člověk bez lásky by osamocen byl jak v plotě kůl
a brzy zašel žalem.
Děkujeme Ti, Pane, za dar bytí,
za každou vteřinu života v díle Tvého Stvoření.
Toužíme nyní vzhůru ke Světlu jíti,
tam, kde věčný život čeká nás a věčné tvoření.
Každičkou chvíli chceme ve službě Světlu plně využít,
již ani jediný okamžik nepromarnit,
by roucho našeho ducha smělo se očistit
a oslnivou bělostí mohlo se ve Tvé říši navěky skvít.
M.B.
