Jarní vánek

17.03.2011 10:15

 

Lehounkými krůčky kdosi venku cupitá. Dešťovým prstíkem ťuká na okno. Všude je tak vlaho, ale chladný vítr již nezalézá pod kabát, jen nám příjemně čechrá vlasy. Vyjdeme-li ven, zjistíme, že můžeme rukavice nechat doma a že ve vzduchu je cosi nového. Ještě jednou se zhluboka nadechneme a svěží vánek nám pomůže nabrat do plic čerstvý osvěžující vzduch. Vzduch, jenž má dnes zvláštní vůni. Nevoní však jako některá z květin, ale voní vlahou zemí, kterou hladí, suchou trávou, kterou pročesává, a voní svobodou křídel ptáků, kteří se v jeho proudech vesele prohání. Všude je slyšet jejich radostný zpěv, ba i tam, kde již slezl sníh, můžeme vidět, jak první nesmělé květinky vystrkují na povrch své první lístky, aby okusily, zda již mohou vyhlédnout ven ze spící země a protáhnout své lístky vstříc sluníčku. I člověku se lépe vstává, když vidí, že sluníčko vychází zase o něco dříve. Lidem je tak přepodivně lehko na duši a cítí, jak se do jejich těla vlévá opět nová síla, stejně jako se ve stromech probouzí míza, začne pulsovat a po čase se jejich větve zaskví tou nejkrásnější mladistvou zelení.  

Ano, vše nasvědčuje tomu, že je předjaří. Čas, kdy celá příroda již načerpala nových sil po dlouhém zimním spánku, aby nyní znovuzrozená, plná života, opět rozkvetla a ukázala se v celé své nádheře.

 

I my se již těšíme, až svlékneme zimní kabát a budeme se smět procházet oděni lehce, jen tak, že cítíme svěží vítr, který nám šeptá do uší onu krásnou zvěst, že brzy přijde jaro plné nové síly, radosti a svěžesti.

Časné jaro někdy provází velké deště s poryvy větru a občas můžeme slyšet i první jarní bouřku. To příroda vše čistí, omývá a vymetá vše staré a nepotřebné. Ptáci, vesele prozpěvujíce, honí se v korunách stromů a my můžeme slyšet jejich svatební písně a veselé trylky.

V dřívějších dobách byli lidé více spjati s přírodou a jejími rytmy. Bylo to zejména tím, že na darech přírody byli bezprostředně závislí a celý rok pracovali na polích a v zahradě, aby si vypěstovali potraviny k obživě. Jejich obydlí byla menší. Rodina s mnoha dětmi obývala malou chalupu. To byl také jeden z mnoha důvodů, proč lidé trávili mnohem více času venku v přírodě. Taktéž elektřinu dříve neměli, proto svůj den více přizpůsobovali délce slunečního svitu. A tak, podobně jako celá příroda, i oni v  zimě nabírali sil, a brzy zjara již vstávali se slepicemi, aby včas zkypřili půdu na svých polích.

Člověk dnešní doby využívá elektřiny, která mu usnadňuje nepřeberné množství věcí. Může si večer svítit, a tak nemusí přizpůsobovat režim svého dne slunci, které v zimě tak brzy zapadá. Oproti dřívějším generacím si můžeme koupit čerstvé potraviny, dokonce i ovoce a zeleninu všech druhů, v kterémkoli ročním období. Z mnoha těchto a podobných důvodů máme pocit, že již nejsme na přírodě, na jejím běhu a rytmech, bezprostředně závislí. Ale není to zcela tak. Jsme jako všichni ostatní také tvory této Země a podléháme zákonitostem, které zde panují a vše udržují. Naše tělo také potřebuje sluneční svit, čerstvou vodu a živé (ne jen tepelně upravované, konzervované a chemicky vyrobené či ošetřené) potraviny, musí spát, rodí se, stárne a také umírá. To, že jsme si postavili svůj svět, který je oddělen a tolik se liší od světa přírody, nás neopravňuje k tomu, abychom si mysleli, že pro nás, „moudré lidi“, rytmy a zákonitosti přírody neplatí.

Nemějme oči zavřené a využijme tohoto krásného období předjaří a jara k tomu, abychom se mohli i my po dlouhé zimě cítit znovuzrození, plni síly a svěží. Choďme více do přírody, užívejme pohybu na čerstvém vzduchu, nastavme tvář slunci, ale i větru či jarnímu dešti. Zhluboka dýchejme a vše to krásné, co se kolem nás probouzí k životu, vpíjejme do sebe. Otevřme svou duši všemu tomu pulsujícímu a radostně rašícímu životu. Nechme se inspirovat živoucím tepem přírody. Nechť naše duše také přetéká blažeností, krásou a radostí z toho, že smíme kráčet po této Zemi, že jsme zdraví, máme přátele, kteří nás mají rádi, a nic závažného nám nechybí. Zanechme daleko za sebou chmurné tísnivé myšlenky, odhoďme starosti a stres, vždyť s novou silou a s radostí vše může jíti snáz a vše se dá vyřešit po dobrém.

Tak jako děláme jarní úklid ve svém domově, vyhodíme všechno nepotřebné, vyvětráme, umyjeme okna, vše vytřeme a krásně uklidíme, stejně tak otevřme dokořán i okna své duše a pusťme do ní světlo, pročistěme duši i tělo od všeho starého.

Udělejme si jarní očistnou kůru. Brzy zjara pučící plané byliny se nám doslova nabízejí, abychom využili jejich léčivých účinků, a také vitamínů a svěží zeleně, které se na nás přímo smějí. Naše tělo výborně pročistí pitná kůra z kopřivového čaje. Čaj z mladých kopřiv pijeme třikrát denně po doušcích po dobu čtyř týdnů. Po takové kůře se budeme cítit nepopsatelně lépe, vrátí se nám energie a tvořivá síla. Stavy únavy může způsobovat nedostatek železa, které můžeme tělu dodat čerstvými kopřivami. Také medvědí česnek je pokladem lužních lesů, který nejen že naše tělo pročistí, ale dodá mu i mnoho potřebných látek a nastartuje je tak, že se mu běžné nemoci zdaleka vyhýbají.

Na jaře vyrůstá mnoho planých rostlin, které můžeme sbírat a přidávat do pokrmů. Ty pak dodají našemu tělu potřebné vitamíny, minerály a enzymy, jichž jsme měli v našem zimním jídelníčku nedostatek. Bylinky sbírejme jen na čistých místech v přírodě či na zahradě. Kopřivy nesbíráme na místech, kde se jim nápadně dobře daří, neboť právě kopřiva je spolehlivým indikátorem půdy s nadměrným množstvím dusíku. Čerstvě natrhané mladé lístky umyjeme, nakrájíme a přidáváme do pokrmů až ke konci varu, abychom vysokými teplotami nezničili jejich cenné látky. Kopřivu stačí krátce spařit a již se nemusíme bát, že by nás v ústech žahala.

Jaké bylinky z přírody můžeme použít? Jsou to často běžné rostliny, které začal člověk nazývat plevelem. Snad nám je matka příroda nabízí takovou měrou proto, že ví, jak prospěšné pro nás mohou být. Bylinky, které nám tak výborně poslouží v časném jarním období jsou: bršlice kozí noha, mladé lístky jitrocele, pampelišky, řebříčku, kopřivy, šťovíku a lístky sedmikrásek i s poupátky. Květy sedmikrásek můžeme náš pokrm ozdobit.

Již zmíněný medvědí česnek naše pokrmy příjemně okoření. Pokrájené listy bylin se nemusíme bát přidávat téměř do všech pokrmů, vyjma sladkých jídel. Bylinky můžeme zamíchat do těstovin, zeleninových i luštěninových jídel, do omáček, polévek, nádivek, pomazánek, posypeme jimi brambory či rýži. V dubnu a v květnu se nám již nabízí první jarní zelenina, která je taktéž plnou pokladnicí látek prospěšných našemu tělu.

 

 

M.M.